BLOK 2: KAPACITNÍ MECHANISMY
Moderoval: Jiří Strnad, SEPS
• Úvod, přehled kapacitních mechanismů
• Kapacitní mechanismy v Německu
• Kapacitní mechanismy v Polsku
• Kapacitní mechanismy ve Francii
• Diskuze a otázky
Obecně je hlavním smyslem zavádění kapacitních mechanismů řešení známého problému označovaného jako „missing money“, kdy nízká cena elektřiny na velkoobchodním trhu vlivem její deformace dotovanými zdroji není motivační pro investiční výstavbu zejména konvenčních, tj. řiditelných zdrojů. Kapacitní mechanismy jsou sice poměrně radikálním, ale zdá se, že jediným prakticky možným nástrojem státu, jak dát dostatečný ekonomický podnět k udržení zdrojů v provozu nebo investiční výstavbě nových zdrojů, které by jinak ztratily konkurenceschopnost především v soutěži s dotovanými obnovitelnými zdroji. Je však otázkou, zda se nejedná pouze o nesystémové řešení deformace trhu a v principu o další formu jeho deformace.
Z hlediska taxonomie můžeme kapacitní mechanismy rozdělit na cílené a celotržní. Pro cílené mechanismy je podpora poskytována jen omezenému okruhu poskytovatelů kapacity, kteří by se bez kapacitního mechanismu na trhu jinak neuplatnili. Celkový požadovaný objem kapacit, které je nutné na trh dodat (případně je na trhu udržet) formou podpory, je zpravidla stanoven centrálně, typicky provozovatelem přenosové soustavy. Mezi cílené kapacitní mechanismy patří zejména výběrová řízení na novou kapacitu, strategické rezervy (např. v Německu a Belgii) a cílené platby za kapacitu. Strategické rezervy a výběrová řízení jsou mechanismy založené na objemech, kdy objem kapacity, který obdrží podporu, je stanoven na začátku. Odlišuje se tak od cílené platby za kapacitu založené na ceně, kdy není stanoven objem kapacity, ale jsou stanoveny maximální přípustné náklady. Na druhé straně v případě celotržních mechanismů obdrží kapacitní platbu veškeré kapacity potřebné k zabezpečení dodávek, tedy jak stávající, tak případní noví poskytovatelé. Je tak v podstatě vytvořena další komodita „kapacity“ jako komodita oddělená od elektřiny. Mezi celotržní kapacitní mechanismy patří zejména centrální nákupy kapacity (např. ve Velké Británii a Polsku), decentralizované závazky (např. ve Francii) a platby za kapacitu v rámci celého trhu.
7.2. 2018 Evropská komise schválila zavedení kapacitních mechanismů pro následující období v Německu, Belgii, Itálii, Polsku, Francii a Řecku.1 Kapacitní mechanismy tak jsou/budouzavedeny na většině území EU. Zatímco spoléhání se na čistýtrh s elektřinou (EOM) je již spíše výjimkou, zůstává v některých severních zemích a oblasti střední a jihovýchodní Evropy.V Německu a Belgii byly schváleny strategické rezervy. Německo prokázalo, že rezervy jsou nezbytné k zajištění bezpečnostidodávek během probíhající reformy německého trhu s elektřinou Energiewende a ke zvládnutí postupného ukončení výrobyelektřiny z jaderných zdrojů. Itálie a Polsko pak nově zavádějícelotržní kapacitní mechanismy formou centrálního nákupu, které jsou nezbytné pro řešení strukturálních problémů trhu uspokojit poptávku. Polsko prokázalo, že čelí selhání trhu s elektřinou, kdy uměle nízké ceny nemotivují výrobce elektřiny k udržení stávající kapacity na trhu nebo k investicím do nových kapacit. Ve Francii a Řecku byly schváleny kapacitní mechanismy na straně spotřeby (ve Francii se jedná pouze o rozšíření stávajícího mechanismu formou decentralizovaných závazků). Francie prokázala, že rozšíření je nezbytné pro případy, kdy se vyskytne extrémní poptávka v důsledku chladného počasí (cold spell).
Kapacitní mechanismy byly tedy již zavedeny v mnoha zemích EU, a to bez přímého legislativního omezení z úrovně EU. Nepřímo jsou podmínky dány zejména pravidly pro státní podporu v rámci Unie. Toto „živelné“ zavádění kapacitních mechanismů chce Evropská komise omezit a harmonizovat a nástrojem k tomu je právě legislativní balíček Čistá energie pro všechny Evropany. Konkrétně v návrhu nařízení o vnitřním trhu s elektřinou je kapacitním mechanismům věnována celá kapitola IV (čl. 19 až 24), Přiměřenost zdrojů. Aktuální či očekávaná nedostatečná přiměřenost zdrojů je základním požadavkem pro zavedení kapacitního mechanismu. Do budoucna tak bude nutné zvážit výhody a nevýhody kapacitních mechanismů z pohledu ČR/SR a minimálně o tomto tématu diskutovat s rozhodujícími státními institucemi (ministerstva, regulátoři), případně zapojit i účastníky trhu. Jistě hlavním důvodem pro zavedení kapacitního mechanismu je zajištění bezpečnosti dodávek, ale vedlejším důvodem by mohla být i pouze reakce na jejich zavedení v okolních zemích a tím poskytnutí nediskriminujících podmínek domácím poskytovatelům kapacity –domácím zdrojům. Zatímco forma strategické rezervy má jenvelmi omezené dopady na trh a konkurenční boj, celotržní kapacitní mechanismy již přímo zvýhodňují poskytovatele účastnícíse mechanismu a vice-versa diskriminují ty, kteří se jej neúčastní.
Otázky do panelové diskuze
• Co nového přináší nový legislativní balíček v otázce kapacitních mechanismů? Jaké byly nejspornější body při přípravě legislativního návrhu? Jaké byly připomínky ze strany ČR/SR?
• Jaké jsou hlavní výhody a nevýhody kapacitního mechanismu v Německu, v Polsku a ve Francii?
• Je zavedení kapacitního mechanismu (ať již v Německu, v Polsku či ve Francii) nutností a bude vůbec možný návrat k Energy Only Market (EOM)?
• Jaká je možnost účasti i přeshraničních poskytovatelů kapacity, zejména poskytovatelů z ČR v Německu a poskytovatelů z ČR i SR v Polsku?
• Nejsou výrobci z SR/ČR v konkurenční nevýhodě na jednotném evropském trhu s elektřinou oproti výrobcům, kteří dostávají kapacitní platby? Jestliže ano, jak se této diskriminaci vyhnout?
• Bylo by případným řešením v reakci na zavedení celotržních kapacitních plateb (Polsko) zavedení kapacitních mechanismů v SR i ČR, aby nebyli znevýhodňováni domácí výrobci elektřiny?