BLOK 1: ČISTÁ ENERGIE PRO VŠECHNY EVROPANY
Moderoval: Miroslav Vrba, AEM
• Přehled vývoje, aktuální stav a očekávaný vývoj
• Pohled státní správy SR
• Pohled státní správy ČR
• Pohled regulátorů
• Diskuze a otázky
Evropská unie je stále v procesu dopracovávání a schvalování nového rámce energetické politiky – legislativního balíčku Clean Energy for all Europeans package. Vyjednávání (v rámci interinstitucionálních jednání, tzv. trialogy) o novém energetickém legislativním rámci byla ukončena v závěru roku 2018. Jako první z osmi legislativních aktů byla dokončena směrnice o energetické náročnosti budov, která v Úředním věstníku
Evropské unie vyšla 19. 6. 2018. Následně byly 21.12. 2018 zveřejněny další tři legislativní akty schválené Evropským parlamentem a Evropskou radou (nařízení o správě energetické unie, směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a směrnice o energetické účinnosti). Zbývající čtyři právní normy(směrnice o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou, nařízení o vnitřním trhu s elektřinou, nařízení o rizikové připravenosti a o ACER) by měly být formálně schváleny v prvních měsících roku 2019 (schvalování parlamentem je naplánováno na konec března 2019)a po zveřejnění v Úředním věstníku by měly vstoupit v účinnost (zpravidla 20 dnů po zveřejnění).
Nový legislativní rámec energetické politiky by měl přinést více jistoty a podpory pro nezbytné investice do energetického sektoru. Podstatným prvkem nového rámce je umožnění a podpora aktivní účasti spotřebitelů energie na přechodu k čistému a efektivnějšímu evropskému energetickému sektoru a jejich přispění k naplnění cílů v oblasti využívání obnovitelných zdrojů energie ve výši 32 % na hrubé konečné spotřebě energie a zvýšení energetické efektivnosti o 32,5 %oproti roku 1990, s možností je ještě zvýšit v rámci revize plnění cílů 20-20-20 v roce 2023. Pro mezinárodní obchodování s elektřinou byl potvrzen cíl dosažení alespoň 15 % propojovacích kapacit.
Tyto ambiciózní cíle by měly stimulovat konkurenceschopnost evropských ekonomik, urychlovat ekonomický růst, podporovat zaměstnanost, snižovat účty za energii, řešit energetickou chudobu a zlepšovat kvalitu ovzduší a urychlit další pokles emisí.
Balíček dále obsahuje návrhy na moderní design evropského vnitřního trhu s elektřinou – více flexibility, více tržní orientace, více integrace a vyšší podíl obnovitelných zdrojů při výrobě elektřiny. Nová pravidla podporují již zmíněnou roli spotřebitelů při transformaci –více možností volby, posílení jejich práv, umožnění vlastní výroby elektřiny zejména z obnovitelných zdrojů energie a její případný prodej do sítě.
V rámci mezinárodního obchodování nesmí být bráněno elektřině dostat se tam, kde je potřeba, např.pokřivenými cenovými signály nebo jinými tržními překážkami, aby spotřebitelé mohli využívat efektů mezinárodní soutěže. To by také mělo vést ke směřování investic nezbytných pro zajištění energetické bezpečnosti a spolehlivosti a dekarbonizaci elektroenergetického systému.
Jsou výše uvedené záměry trojlístku vrcholných evropských institucí reálné a pevně ukotvené v novém legislativním balíčku, nebo se jedná spíše o zbožná přání?
Otázky do panelové diskuze
- Jsou dojednané cíle v oblastech podílu využívání obnovitelných zdrojů 32 % a zvýšení energetické efektivnosti o 32,5 % v našich zemích dosažitelné a za jakých podmínek?
- Jaká je vlastně úroveň interkonektivity našich elekroenergetických soustav s jednotlivými sousedy a jsou v plánu konkrétní investice na její posílení?
- Co všechno je třeba změnit, resp. dopracovat, aby deklarovaná aktivní účast spotřebitelů na trhu s elektřinou nebyla zdrojem neférového zacházení s pasivními spotřebiteli, kteří nebudou mít možnosti k aktivní účasti?
- Budou integrované národní energeticko-klimatické plány, jejichž zpracování a schválení vyžaduje nařízení o správě energetické unie, tím správným a účinným nástrojem pro podporu investic do energetického sektoru?